Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) se jako první v České republice rozhodla v rámci přizpůsobení se současným trendům v oblasti vzdělávání zrušit povinnost psát klasické bakalářské práce. Tento krok, který byl realizován od roku 2024, má za cíl reagovat na změny, které s sebou přináší umělá inteligence. Podle prorektora Bohumila Kartouse, který se v nedávném rozhovoru vyjádřil na toto téma, klasické bakalářské práce ztrácejí smysl, jelikož studenti i profesoři se často uchylují k využívání AI nástrojů, které mohou významně usnadnit proces psaní a hodnocení. VŠEM se proto zaměřila na to, aby studenti obhajovali praktické projekty, které si mohou vybrat ze svých pracovních zkušeností nebo podnikatelských aktivit.
Kartous dále zdůrazňuje, že studenti mají možnost obhájit široké spektrum projektů, ať už se jedná o marketingové kampaně, byznysové plány nebo implementaci nových HR nástrojů. Tento přístup má posílit praktické dovednosti a kompetence studentů, které jsou v dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí stále důležitější. Vysoká škola tak reaguje na potřeby trhu práce, který se mění pod vlivem nových technologií. Podle Kartouse je jasné, že absolutní zákaz AI na školách by neměl smysl, a proto se VŠEM snaží studenty naučit, jak s těmito nástroji pracovat eticky a efektivně.
Dopad umělé inteligence na trh práce je podle Kartouse významný a zasahuje do mnoha profesí. Uvádí, že podle studie Stanfordovy univerzity došlo k úbytku 16 procent juniorských pozic, přičemž tento trend se dotýká především programátorů a právníků. Kartous ilustruje tuto tvrdou realitu příkladem, kdy právník zadal rešerši jak svému koncipientovi, tak speciálnímu AI systému. Výsledky byly srovnatelné, avšak chatbot zpracoval úkol za tři minuty, zatímco koncipientovi to trvalo několik hodin. Taková situace ukazuje, jak důležité je pro absolventy umět se rychle adaptovat na měnící se prostředí a nové technologie.
Nové výzvy a smysl života
Jak se rutinní práce stává stále více automatizovanou, společnost se bude muset vyrovnat s novými výzvami. Kartous upozorňuje na to, že v okamžiku, kdy umělá inteligence bude vytvářet stále větší procento přidané hodnoty, bude nutné vyřešit otázku, jak tyto prostředky zdanit a přerozdělit. „Koncentrace bohatství v úzkém kruhu lidí by vytvořila nesnesitelnou nerovnost,“ varuje Kartous. Jeho vize budoucnosti zahrnuje zavedení podmíněného základního příjmu, který by měl zajistit, že lidé nebudou odkázáni pouze na práci pro zajištění svých základních potřeb.
Podle Kartouse se lidé budou muset naučit hledat smysl života mimo práci, jak se společnost posouvá směrem k modelu, který bude více orientován na kvalitu života než na kvantitu pracovních hodin. Důležitým aspektem této změny bude schopnost jednotlivců se přizpůsobit novým podmínkám a najít nové způsoby, jak přispět společnosti. Vzdělávací instituce, jako je VŠEM, hrají klíčovou roli v přípravě studentů na tuto novou realitu, a proto je nutné zohlednit aktuální trendy a potřeby trhu při tvorbě vzdělávacích programů.
Vzdělávání a budoucnost pracovního trhu
Budoucnost pracovního trhu se nepochybně změní pod vlivem umělé inteligence a dalších technologií, a proto je nezbytné, aby vzdělávací systém v Česku reflektoval tyto změny. VŠEM se snaží jít příkladem a inovovat vzdělávací procesy, aby lépe připravila studenty na výzvy, které je čekají na trhu práce. Obhajoba praktických projektů místo klasických bakalářských prací je jedním z kroků, které mají za cíl posílit dovednosti a kompetence studentů v oblasti reálného světa. Tímto způsobem se škola snaží reagovat na potřeby moderního trhu a umožnit svým absolventům úspěšně se prosadit v rychle se měnícím pracovním prostředí.
