Vojenská mise Spojených států amerických a jejich koaličních partnerů v Iráku byla oficiálně ukončena po dvanácti letech. Ve středu 30. září 2026 to oznámil mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Tato mise se od svého zahájení v roce 2014 zaměřovala na boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v té době ovládala rozsáhlá území v Iráku a Sýrii. Parnell uvedl, že ukončení mise reflektuje úspěch dlouhodobé kampaně, která přivedla IS na pokraj porážky jako organizované vojenské síly. Zároveň podtrhl, že tento krok znamená přechod od válečné koaliční mise k bezpečnostním snahám vedeným Irákem, které budou podporovány běžnějšími bilaterálními vztahy v oblasti bezpečnosti.

Ukončení americké vojenské přítomnosti je součástí dohodnutého procesu, který byl potvrzen v dohodě mezi USA a Irákem v září 2024. Tento krok je uvítán mnohými Iráčany, nicméně existuje i skupina, která považuje odchod amerických vojsk za předčasný. Obavy se soustředí zejména na možné posílení proíránských milic, které by mohly využít situace k posílení svého vlivu v regionu. Tento aspekt je zvláště sledován médii, která upozorňují na možné důsledky, jaké by mohlo mít stažení amerických jednotek na stabilitu v zemi.

Reakce regionálních aktérů

Na jedné straně je odchod amerických vojsk vnímán jako vítězství Íránu, který otevřeně podporuje tento krok. Irácká vláda označuje ukončení mise za den samostatnosti, což ukazuje na rostoucí nacionalismus a touhu po nezávislosti v oblasti bezpečnosti. Na druhé straně však iráčtí Kurdové vyjadřují obavy z toho, že ukončení americké vojenské přítomnosti povede k vytvoření mocenského vakua. Tento strach je podpořen historickými zkušenostmi, kdy v podobných situacích došlo k destabilizaci regionu a posílení extremistických skupin.

Iráčtí bezpečnostní experti varují, že absence amerických jednotek může poskytnout prostor pro návrat Islámského státu, který by mohl znovu využít nenaplněných mocenských mezer. Parnell zdůraznil, že Spojené státy očekávají, že irácké bezpečnostní síly, včetně kurdských pešmergů, zůstanou aktivní v zabezpečení stability v regionu a potlačení zbytků IS. Tato situace však vyžaduje neustálé sledování a přizpůsobení se měnícím se podmínkám v zemi, což může být náročné bez přímého vojenského přítomnosti USA.

Historie americké intervence v Iráku

Americká intervence v Iráku začala v roce 2003, kdy Spojené státy podnikly invazi s cílem svrhnout režim prezidenta Saddáma Husajna. Po svržení Husajna se však země ocitla v chaosu, kdy americké jednotky čelily ozbrojenému povstání ze strany sunnitských a šíitských milic. Po několika letech se situace v Iráku začala stabilizovat, ale v roce 2014, v reakci na vzestup IS, se americké jednotky vrátily do Iráku. Během této doby došlo k intenzivnímu boji mezi iráckými silami a extremistickými skupinami, což vedlo k rozsáhlým ztrátám na životech a zničení infrastruktury v zemi. Nyní, po dvanácti letech, se Spojené státy rozhodly ukončit svou vojenskou misi, což je krok, který bude mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost Iráku a celého regionu.