Island se v sobotu 29. srpna 2026 rozhodne v referendu, které by mohlo zásadně ovlivnit jeho vztah s Evropskou unii. Občané budou hlasovat o obnovení přístupových jednání, která byla pozastavena v roce 2013. Tento krok přichází po letech váhání, kdy se ostrovní stát potýkal s dilematy ohledně členství ve společenství evropských zemí. Nová vláda, vedená premiérkou Kristrún Frostadóttir, se rozhodla uspořádat referendum v reakci na měnící se geopolitickou situaci, která se projevila například zvýšeným zájmem USA o oblast Arktidy a severního Atlantiku. V případě pozitivního výsledku by se Island mohl stát novým členem EU během následujících dvou let.
Podpora vstupu do EU ze strany české vlády je zřejmá, avšak Island by mohl v některých oblastech představovat oponenta. Odpůrci členství v EU, kteří protestovali v Reykjavíku na konci srpna, upozorňují na možné negativní dopady na islandský rybářský průmysl, který je pro ekonomiku země klíčový. Zatímco pro českou vládu by přijetí Islandu mohlo znamenat posílení vzájemných obchodních vztahů, rybolov a jeho regulace v rámci Společné rybářské politiky EU představují pro islandské zájmy citlivou otázku. Právě rybolov může být jedním z hlavních konfliktů, které se objeví během případných nových vyjednávání.
Historie islandských snah o členství v EU
Island poprvé usiloval o členství v EU v roce 2009, a to v důsledku globální finanční krize, která měla devastující dopady na jeho ekonomiku. V té době se země potýkala s hospodářskou recesí a kolapsem svých největších bank. Po čtyřech letech vyjednávání však přišla k moci euroskeptická vláda, která rozhodla o ukončení přístupových jednání, čímž se situace opět zkomplikovala. Od té doby se Island potýkal s vnitřními i vnějšími tlaky, které formovaly jeho postoj k EU. Nadcházející referendum je považováno za největší šanci na obnovení přístupových rozhovorů od té doby, co byly přerušeny.
Podle průzkumů veřejného mínění se očekává těsný výsledek referenda. Islandská výzkumná agentura Maskína předpovídá, že pro vstup do EU by se mohlo vyjádřit 53 procent voličů, zatímco jiný průzkum od amerického Gallupu ukazuje na remízu s osmi procenty nerozhodnutých voličů. Tento rozpor v názorech naznačuje, že otázka členství v EU je stále kontroverzní a vyvolává vášnivé debaty mezi obyvateli. Bez ohledu na výsledek referenda se očekává, že Island bude nadále čelit složitým rozhodnutím, jakým způsobem se postavit k evropským institucím a legislativě.
Možné dopady na české zájmy
Pokud by se Island stal členem EU, mohl by to mít významné důsledky pro českou politiku a ekonomiku. Česká republika má dlouhodobě zájem na stabilitě a posílení svých vazeb se severskými zeměmi, které sdílejí podobné hodnoty a priority v rámci EU. Na druhou stranu, pokud by Island byl přijat do EU, musel by se přizpůsobit regulacím a politikám, které by mohly mít vliv na české zájmy, zejména v oblastech jako je rybolov a životní prostředí. Vzhledem k tomu, že Island je již členem schengenského prostoru a Evropského hospodářského prostoru, bylo by pro něj snazší integrovat se do evropských struktur, avšak otázky spojené s rybářskou politikou zůstávají nevyřešeny.
V každém případě se očekává, že referendum bude mít dlouhodobé důsledky pro vztahy mezi Islandem a EU, stejně jako pro české zájmy na evropské úrovni. Potenciální členství Islandu v EU by mohlo přinést nové příležitosti pro obchod a investice, ale zároveň by to mohlo vyvolat i napětí v oblastech, kde jsou zájmy České republiky a Islandu v rozporu. Tento vývoj si zaslouží důkladné sledování, neboť by mohl zásadně ovlivnit budoucnost nejen Islandu, ale i dalších členských států EU, včetně České republiky.
