Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) česká ekonomika v roce 2026 vzrostla o 2,6 procenta, což je výrazně více než průměr Evropské unie, který činil 1,5 procenta. I když se může zdát, že česká ekonomika vykazuje pozitivní trendy, za těmito čísly se skrývá vážný problém s rostoucím státním dluhem. Ten v minulém roce dosáhl 3,7 bilionu korun, což je alarmující částka, která vzbuzuje obavy o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. NKÚ v této souvislosti upozorňuje na to, že i když se ekonomika rozrůstá, náklady spojené s dluhem se neustále zvyšují, což může mít negativní dopad na další rozvoj země.

V loňském roce státní rozpočet skončil v deficitu 290,7 miliardy korun, což bylo o skoro 50 miliard víc, než bylo plánováno. Pro letošní rok je schválen schodek 310 miliard korun a pro příští rok vláda předpokládá deficit pod 400 miliard. Tyto čísla naznačují, že česká ekonomika se nachází v těžké situaci, a to navzdory jejímu růstu. Prezident NKÚ Miloslav Kala varoval, že nízká produktivita práce a vysoká energetická náročnost podkopávají budoucí výkonnost ekonomiky. Zároveň je třeba zdůraznit, že stárnutí populace a absence klíčových reforem představují další vážné hrozby pro českou ekonomiku.

Problémy s produktivitou a energetickou náročností

Kritické hlasy z NKÚ poukazují na to, že česká ekonomika roste především díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin, nikoli díky produktivitě práce. Tento model růstu není udržitelný a dlouhodobě může vést k ekonomickým problémům. Vysoké ceny energií brání firmám ve zvyšování konkurenceschopnosti, a to se následně odráží na celkové ekonomické situaci země. NKÚ dále zdůrazňuje, že vláda by měla začít pracovat na reformách, které by vedly k větší efektivitě a zvýšení produktivity práce. Bez zásadních změn se Česká republika ocitne v pasti, kde růst bude pouze dočasným jevem.

Finanční situace státu se zhoršila i díky nižším příjmům z prodeje emisních povolenek. Místo plánovaných 30 miliard korun stát získal pouze 13,7 miliardy korun. Tato situace je alarmující, neboť se podobné nedostatky opakují od roku 2022. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura obhajoval odhad příjmů jako odborný, avšak NKÚ poukazuje na to, že tato čísla jsou nereálná a je třeba je přehodnotit. V minulosti se ukázalo, že příjmy z EU se dostavují se zpožděním, což dále zhoršuje schodky státního rozpočtu.

Budoucnost státního dluhu

Státní dluh, který vzrostl na 3,7 bilionu korun, se za poslední dekádu zvýšil o dva biliony korun. Úroky z tohoto dluhu se od roku 2021 více než zdvojnásobily, což výrazně zatěžuje státní rozpočet. NKÚ varuje, že pokud se situace nezmění, může státní dluh v příštím roce překročit 4,4 bilionu korun. To by znamenalo, že úroky by mohly spolknout až 139 miliard korun, což by mělo za následek další prohlubování deficitů. Tato situace činí z dluhu jeden z největších problémů, kterým Česká republika čelí. Náklady na úroky a splácení dluhu by mohly výrazně ovlivnit schopnost vlády investovat do rozvoje a inovací, což je klíčové pro budoucí konkurenceschopnost země.