Ratingová agentura S&P v pátek 26. září 2026 změnila výhled České republiky ze stabilního na pozitivní a potvrdila dlouhodobý rating v zahraniční měně na stupni AA- a v domácí měně na stupni AA. Podle zveřejněných informací agentura zároveň očekává, že česká ekonomika v letech 2026 až 2029 poroste v průměru o 2,3 procenta. Zpráva okamžitě vyvolala politickou reakci, protože se k úspěchu přihlásil jak současný premiér Andrej Babiš, tak jeho předchůdce Petr Fiala. Ministryně financí Alena Schillerová výsledek prezentovala jako potvrzení správného směru hospodářské politiky vlády. Opozice naopak upozornila, že zlepšení ratingu je výsledkem delšího vývoje, nikoli jediného kabinetu.
Premiér Andrej Babiš na sociálních sítích označil zlepšení za mimořádně dobrou zprávu a uvedl, že jde o nejlepší výhled ratingu v historii. Podle jeho vyjádření dává hodnocení agentury za pravdu současné vládě i rozpočtovým krokům, které kabinet prosazuje. Naopak Petr Fiala reagoval stručně a naznačil, že zlepšení je třeba vnímat i prizmatem kroků předchozí vlády. Schillerová následně odmítla výklad bývalého premiéra a tvrdila, že výhledy ratingu se za jeho vlády zhoršovaly. Ve veřejném prostoru tak vznikl spor o to, kdo si za posun ekonomického hodnocení skutečně zaslouží uznání.
Ekonomický signál pro Česko
Změna výhledu ratingu je pro Českou republiku významná především z hlediska důvěry investorů a finančních trhů. Pozitivní výhled obvykle znamená, že agentura vidí větší pravděpodobnost budoucího zlepšení hodnocení než jeho zhoršení. To může být důležité pro státní financování, náklady na dluh i celkové vnímání stability země v zahraničí. Uvedené potvrzení ratingu na úrovních AA- a AA zároveň signalizuje, že Česko patří mezi relativně dobře hodnocené ekonomiky. Samotná agentura podle zveřejněné zprávy očekává v dalších letech mírný, ale stabilní růst české ekonomiky.
V praxi tak nejde jen o technickou poznámku ratingové agentury, ale o signál, který může ovlivnit atmosféru kolem státního rozpočtu i politických sporů o veřejné finance. V tuzemsku se zlepšení stalo okamžitě politickým tématem, protože vláda i opozice si ho vykládají ve svůj prospěch. Premiér Babiš jej používá jako argument, že jeho kabinet nastavuje ekonomiku správně, zatímco jeho kritici připomínají dlouhodobější souvislosti. Do debaty se zapojila i ministryně financí Schillerová, která zlepšení prezentuje jako potvrzení vládního postupu. Spor tak není jen o číslech, ale i o interpretaci toho, jaký podíl na nich mají jednotlivé politické kroky.
Politický spor o zásluhy
Nová ratingová informace přišla v době, kdy je česká politika citlivá na každou zprávu o ekonomice, rozpočtu a důvěře trhů. Proto se reakce neomezily na stručné komentáře, ale rychle se přetavily do vzájemných výtek mezi představiteli současné a minulé vlády. Andrej Babiš prezentuje výsledek jako potvrzení správnosti svého ekonomického kurzu, zatímco Petr Fiala se k úspěchu nepřímo hlásí připomenutím předchozího období. Alena Schillerová pak spor ještě zostřila tvrzením, že právě za Fialovy vlády se ratingové výhledy zhoršovaly. Tím se z finanční zprávy stal také politický střet o dědictví jednotlivých kabinetů.
Zveřejněný materiál ukazuje i širší kontext, v němž se Česko nachází. Ratingová agentura nehodnotí jen okamžitou fiskální situaci, ale i očekávání vývoje ekonomiky v dalších letech. Proto je součástí zprávy i odhad průměrného růstu mezi lety 2026 a 2029. V politické rovině to poskytuje vládě argument pro tvrzení, že hospodářská politika přináší viditelné výsledky. Zároveň však opozice může namítat, že hodnocení je výsledkem dlouhodobého trendu a souběhu více faktorů, které přesahují jedno volební období. Právě proto se kolem podobných zpráv obvykle vede ostrý souboj o interpretaci.
V posledních dnech se navíc kolem české politiky objevilo více témat, která ukazují na napjatou atmosféru ve veřejném prostoru. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a sdílení informací mezi institucemi. Současně se v domácí debatě objevují i otázky rozpočtu, kyberhrozeb a přípravy nových zákonů. Zlepšení ratingu tak zapadá do širšího rámce, v němž se vláda snaží prokazovat stabilitu a důvěryhodnost. Pro čtenáře je podstatné, že nejde o ojedinělý výrok, ale o událost s možnými dopady na ekonomickou i politickou atmosféru v zemi.
Vzhledem k tomu, že jde o nejčerstvější a nejvíce konkrétně doloženou domácí zprávu dostupnou k 30. září 2026, právě tato informace dnes patří mezi nejdůležitější události z České republiky. Zpráva splňuje kritérium bezprostřední aktuálnosti, protože byla zveřejněna 26. září 2026 a bezprostředně následovala politická reakce. Současně má přesah i do dalších dnů, protože debata o zásluhách a o stavu veřejných financí zřejmě neskončí jediným prohlášením. V českém prostředí podobné ratingové změny často fungují jako zkratka pro celkové hodnocení hospodářské politiky. Právě proto se z ekonomického oznámení stal politicky sledovaný příběh dne.
