Srpnové povodně roku 2002 představovaly pro Prahu katastrofu srovnatelnou jen s největšími historickými událostmi. Zejména pražské metro, páteř městské dopravy, bylo zasaženo s ničivou silou. Voda tehdy zaplavila 18 (některé zdroje uvádějí 19) z 51 stanic a téměř 20 kilometrů tunelů. Škody na infrastruktuře MHD se vyšplhaly k 7 miliardám Kč. Navzdory tomuto rozsahu existovala řada skrytých a dosud nedokončených opatření, která v konečném důsledku zabránila ještě rozsáhlejší zkáze.
1. 🛑 Původní Ochranný Systém: Atomové Kryty Místo Přehrad
Původní systém protipovodňové ochrany pražského metra nebyl primárně navržen pro boj s rozsáhlou přírodní katastrofou, ale pro ochranu před nukleárním výbuchem a chemickými útoky v dobách studené války.
Tlakové Uzávěry a Dvojí Funkce
Jádrem ochrany jsou masivní ocelové tlakové uzávěry (neboli hermetická vrata) v traťových tunelech a na vstupech do stanic. Tyto uzávěry jsou schopné odolat značnému tlaku a měly zabránit šíření kontaminace či vody v případě ohrožení.
- Problém 2002: Systém byl dimenzován pouze na tzv. stoletou vodu. Povodeň v roce 2002 však dosáhla úrovně pětisetleté vody, místy byla hladina až o 1,8 metru výše, než na jakou byla opatření připravena. Navíc, spuštění celého systému bylo komplikované, vyžadovalo čas, evakuaci a jasné rozkazy, které přišly pozdě.
- Selhání v Křižíkově a Palmovce: Voda se dostala do metra skrze vestibuly, větrací šachty a kabelové kanály ve stanicích s nízkou nadmořskou výškou (zejména Křižíkova, Invalidovna, Florenc, Vltavská). V Křižíkově se voda dostala do metra po přelití protipovodňových zábran a proražení podezdívek větracích výdechů.
2. 🛡️ Tajná Opatření, která Zachránila Klíčové Úseky
V době povodní nebyly mobilní protipovodňové bariéry v centru Prahy (Staré Město, Kampa) ještě zcela dokončeny. Přesto existovaly prvky, které pomohly omezit rozsah katastrofy:
A) Nedokončené Stěny a Pytle s Pískem
V nejohroženějších oblastech (např. u stanice Nádraží Holešovice, kde probíhala dostavba trasy C) byly narychlo budovány a posilovány provizorní ochranné zdi a valy.
- Dramatické Záchranné Práce: Přestože tyto zdi nevydržely nápor nejvyšší hladiny, zbrzdily pronikání vody, což dalo kritický čas na uzavření tlakových uzávěrů v některých úsecích (např. v trati C a v tunelech vedoucích pod Vltavou).
- Ochrana Starého Města: Některé části plánovaných protipovodňových zdí v centru města, které chránily Staré Město a Josefov, byly již dokončeny nebo ve fázi, kdy mohly být narychlo zprovozněny pomocí mobilních prvků (hliníkové zábrany a pytle s pískem). To zabránilo vstupu vody do klíčových přestupních stanic A a C v centru, odkud by se šířila dál.
B) Skryté Protipovodňové Stěny (Milánské Stěny)
Kromě viditelných prvků se v Praze používá systém hlubokého zabezpečení, který je pro oko cestujícího zcela neviditelný, ale je zcela zásadní pro ochranu metra před průsaky z podloží.
- Železobetonové Stěny v Zemi: V ohrožených oblastech (např. Holešovice, Libeň) jsou v zemi zabudovány tzv. milánské stěny – hluboké železobetonové stěny, které sahají až 12 metrů do hloubky k nepropustnému podloží. Tyto stěny fungují jako vodotěsná clona a zabraňují průsakům podzemní vody podél tratí a stanic metra, které by mohly vést k vyplavení konstrukcí. Tyto prvky byly instalovány už v rámci výstavby nových úseků a v roce 2002 částečně fungovaly.
- „Přitížení“ Konstrukcí: Na kritických místech, kde mohla voda způsobit vztlak a hrozilo vyplavání tunelů (např. v Holešovicích), byly provedeny úpravy, které konstrukce přitížily, aby odolaly hydrostatickému tlaku a vztlaku.
3. 🛠️ Ponaučení a Nová Opatření: Rezerva 60 cm
Po povodních v roce 2002 byla protipovodňová ochrana pražského metra radikálně přepracována. Cílem bylo zabránit průniku vody do podzemí při stejné úrovni záplavové vlny jako v srpnu 2002 zvýšené o rezervu 60 cm.
Klíčové Změny:
- Navýšení a Zodolnění Nadzemních Prvků: Všechny ochranné zdi a parapety u vestibulů a větracích kiosků byly zvýšeny o 60 cm nad úroveň povodně 2002 a zodolněny proti proražení.
- Kabelové Průchodky: Zjistilo se, že voda pronikla do tunelů a stanic i skrze netěsné nebo otevřené kabelové průchodky. Ty byly následně upraveny na tlakovou odolnost 6 atmosfér. Byla zavedena nová bezpečnostní pravidla, že otevřená průchodka smí být při opravách otevřena maximálně 72 hodin.
- Čerpadla a Kanalizace: Vylepšeny byly všechny výtlaky čerpacích stanic a jejich napojení na kanalizaci. Byly instalovány zpětné klapky, které zabraňují zpětnému toku vody z přetížené kanalizační sítě zpět do metra.
- Tlakové Uzávěry: Prošla revizí a rekonstrukcí. Jejich funkčnost je nyní pravidelně testována a byla zpřesněna pravidla pro včasné uzavírání stanic při dosažení 3. stupně povodňové aktivity (např. Staroměstská, Malostranská, Nádraží Holešovice, Florenc-B).
4. 📈 Rozsah Škody v Číslech
Povodně 2002 v metru znamenaly nevídanou zkázu, která ale vedla k vytvoření moderního a odolnějšího systému.
- 18-19 stanic zcela nebo částečně zatopeno.
- 19,6 km zatopených tratí metra (přibližně 39 % tehdejší délky).
- 1,2 milionu m³ vody muselo být odčerpáno z podzemí (ekvivalent více než třetiny rybníka Svět).
- 2 vlakové soupravy (staré sovětské vozy) zůstaly zatopené ve stanici Florenc.
- 7 miliard Kč – celkové škody jen na infrastruktuře MHD.
Katastrofa v roce 2002 ukázala, že systém připravený na atomovou válku nemusí stačit na boj s přírodním živlem. Dnes je pražské metro chráněno kombinací mobilního hrazení na povrchu, masivními stálými konstrukcemi, hlubinnými železobetonovými stěnami a technologiemi, které mají minimalizovat riziko opakování události.
